Město Plzeň si připomnělo 102. výročí narození Pravomila Raichla, důstojníka, protifašistického a protikomunistického bojovníka.

V roce 2007 mu byla v plzeňské Thámově ulici, kde trávil poslední týdny svého života, odhalena pamětní deska.

Otec byl stavbyvedoucí, matka se starala o domácnost. Po základní škole se v roce 1935 přihlásil na státní lesnickou školu v Písku. Jeho vlastenecká výchova i dobrodružná povaha se projevily už v 17 letech, v napjaté atmosféře spojené s německými požadavky na české pohraničí se přihlásil do armády. Odhodlání postavit se nepříteli se zbraní v ruce ho neopustilo ani po vzniku protektorátu. S kamarády shromažďoval zbraně, avšak na základě udání skončil na Gestapu, kde mu ale nic konkrétního neprokázali.
Po propuštění odešel přes Slovensko do Maďarska, odkud hodlal pokračovat do Jugoslávie. V Maďarsku byl zatčen a předán na slovenskou stranu. Deportaci do protektorátu se vyhnul, ilegálně pobýval v Moravské Lieskové. V létě 1940 spolu se dvěma společníky pronikli do nacisty okupovaného Polska a překročili německo-sovětskou hranici. Po několika minutách byli zatčeni a převezeni do města Lesko.
Na začátku listopadu Pravomila Raichla ve Starobělsku odsoudili za nelegální překročení hranice ke třem letům v Gulagu. Skončil v komplexu lágrů Ivděllag (Ivdělský nápravně pracovní tábor) na severním Urale. Nakonec ho zachránila amnestie pro Čechoslováky.
Pravomil Raichl byl propuštěn a zamířil k československé jednotce v Buzuluku, kde se hlásil již v lednu 1942. V bojích byl několikrát raněn a vyznamenán třemi Československými válečnými kříži a medailí Za chrabrost. Vědom si komunistického nebezpečí v Československu navázal po válce kontakt s americkou tajnou službou.
V roce 1947 byl zatčen a bez jakéhokoliv obvinění půl roku držen na Pankráci. V listopadu 1947 Pravomila Raichla opět zatkli a v květnu 1948 odsoudili v tzv. mostecké špionážní aféře k trestu smrti. Raichlův rozsudek ale odmítl podepsat prezident Beneš a trest mu byl změněn na doživotí. Jeho první pokus o útěk z tábora Vojna u Příbrami skončil neúspěšně, teprve začátkem roku 1952 se mu podařilo uprchnout s pěti dalšími vězni z ostře hlídané věznice Leopoldov na Slovensku. Po několika týdnech skrývání překročil hranice a v západním Německu vstoupil do řad americké armády.
V Německu se podruhé oženil a s celou rodinou nakonec přesídlil do Spojených států.
V roce 2000 Pravomil Raichl obdržel od prezidenta Václava Havla Řád Bílého lva.
Zemřel 25. února 2002 na následky infarktu z rozrušení. V den výročí komunistického puče chtěl zastřelit nelítostného prokurátora Karla Vaše, kterého soud zprostil viny za nezákonnosti prováděné po únoru 1948.