Plzní projel Konvoj svobody (Convoy of Liberty) s 260 vojenskými historickými americkými vozy, z nichž mávali veteráni ve věku 97 a 98 let, tři američtí a dva belgičtí. Zhruba po pětikilometrové trase stály po obou stranách silnic, v oknech i na domech tisíce lidí, někteří s americkými a českými vlajkami a šeříky. Konvoj dojel přes hlavní Klatovskou třídu a Rooseveltovu ulici na rozlehlé náměstí Republiky, které bylo zcela zaplněné. Lidé si mohli vozy prohlédnout a popovídat si s veterány i desítkami jejich příbuzných. Čtyřdenní Slavnosti svobody v Plzni, 77. oslavy konce druhé světové války, dnes končí odpoledními koncerty hudebníků na náměstí.

Po dvou letech pandemie covidu, kdy byl program zúžen hlavně na on-line přenosy, se slavnosti uskutečnily v plnohodnotné formě. Oslavy navštívilo na 60.000 lidí, z toho asi polovina přihlížela dnešnímu konvoji. Nejvíce návštěvníků slavností procházelo dobové vojenské kempy v Křižíkových sadech a v lokalitě U Ježíška a zájem byl i o muzeum Patton Memorial Pilsen a scénu u něj. Přijelo také hodně cizinců.

„Po dvou letech omezení daných covidem-19 jsme letos opět zažili čtyři krásné dny, kdy nám přálo i počasí. Osobně mě těší obrovský zájem lidí, kteří přišli vyjádřit hold a úctu veteránům, jimž i letos patřila hlavní pozornost. Veteráni měli připravený speciální program, zúčastnili se řady pietních aktů, prohlédli si vojenské kempy, jeli v čele Konvoje svobody, účastnili se speciálního sobotního večera na jejich počest nazvaného Thank you, boys! Z úst veteránů zaznívala letos velmi často slova o tom, že svobodu nemůžeme chápat jako samozřejmost a že nikdy na Plzeň nezapomenou, stejně tak i to, že Českou republiku vnímají jako svůj druhý domov,“ zhodnotil primátor Plzně Pavel Šindelář.

„Slavnosti svobody i letos potvrdily svoji jedinečnost v Evropě. Není město, které by každoročně takto velkolepě slavilo konec druhé světové války. Perlou slavností bylo pět válečných veteránů. Obdivuhodní muži plní síly a nadšení pro celý program slavnostních dnů. S přehledem ho zvládli. Tančili, zpívali, radovali se, jeli v konvoji, potkali se s Plzeňany, vzdali hold ostatním příslušníkům 3. armády generála Pattona. Vždy šťastní, že jsou opět v Plzni,“ uvedla radní města Plzně Veronika Jilichová Nová, která doprovázela veterány a v neděli pomáhala i Georgu Thompsonovi před nástupem na tank Sherman. Zachytila i jeho zpěv při hudbě náhodně znějící z Jeepu konvoje.

Vozidla Konvoje svobody, nad nímž přelétly dva dobové britské cvičné letouny, nevjela přímo na plochu náměstí Republiky, ale rozmístila se na silnicích podél celého jeho obvodu. Desítky z nich pak pokračovaly k památníku do Kyšic za Plzní.

„V konvoji je asi 260 historických vozidel, z toho tak 230 válečných, samozřejmě i vozidla na pásech plus doprovodné motorky,“ řekl šéf plzeňského Military Car Clubu (MCC) Radek Neubauer. Nejcennější a nejdražší byl americký tank Sherman, který jel jako první a v jeho věži stál a mával 98letý veterán George Thompson.

Za tankem jelo pět šestikolových, lehce pancéřovaných obrněných vozů M8 Greyhound, dále Half-tracky M3, tedy polopásové obrněné transportéry, kolová terénní nákladní vozidla od firmy GM, krátce nazývané Jimmy, dále vojenské užitkové vozy Dodge a mnoho vozů Jeep a motorek Harley. Na konci kolony jela novější auta, třeba Portsmouth, které jezdila v Koreji a Vietnamu, a další.

Členové military klubů vojenské historie přijeli z celé ČR, ale i ze zahraničí, ze Slovenska Chorvatska, Slovinska, Švýcarska Holandska nebo Polska. V konvoji jelo přes 600 mužů a žen v dobových vojenských uniformách, civilním oblečení z roku 1945, ženy a děti v krojích, hlavně plzeňských a chodských.

Opancéřovaný džíp, který jel pátý v řadě, je podle jeho majitele Zdeňka Mertla jediný na světě. „Podle informací, co mám z internetu, je to prototypová záležitost Jeep Scout T25 E3. Zkoušel se, nebyl nikdy použitý v boji, bylo vyrobeno tak deset kusů, dělali je od roku 1940,“ uvedl. Karosérie je replika, kterou Mertl vyrobil podle dobové dokumentace, protože se nezachovala žádná.

Jiří Šolc z Plzně, který jel na motocyklu Harley WLA z roku 1942, se na dnešní den hrozně těšil. „Po těch dvou letech je to nádhera. Počet vozidel je asi stejný jako v letech před covidem,“ vedl. „Museli jsme se projet, abychom se připravili,“ dodal Jindřich Slabý z Dolních Beřkovic, který řídil Harley WLC, které se po roce 1945 dovážely do ČR jako nové vojenské a v Plzni se prodávali na poukazy živnostníkům a obchodníkům.