Dlouhým aplausem vstoje vzdali v sobotu 7. května večer lidé na plzeňském náměstí Republiky hold těm, kteří v květnu roku 1945 osvobodili Plzeň, americkým a belgickým vojákům. Takový byl závěr komponovaného večera, v němž se prolínal jazz, tanec a příběhy osvoboditelů i města Plzně, jehož obyvatelům bylo po čtyřicet let upíráno vzpomínat na ty, kdo jim přinesli svobodu.
Večer s názvem Thank you, boys! režijně připravil Michal Caban. Účinkoval v něm Pilsen Jazz Band, jehož kapelník Jindřich Jindřich večerem provázel, a taneční skupina Dance by Lion´s Plzeň v choreografii Lenky Sekaninové. Svoji roli sehrála historická vojenská technika i právě kvetoucí šeříky. To vše navodilo atmosféru května roku 1945.
Autory příběhů, které během večera zazněly, byli historici Karel Foud, Milan Jíša, David Foud a Ivan Rollinger. Byly zpracovány na základě knih 500 hodin k vítězství a Svoboda nebyla zadarmo. Během jejich čtení byly na velké projekční plátno promítány historické snímky nejen z Plzně, ale celých západních Čech. „Naší povinností je si příběhy těch, kteří prolévali krev za naši svobodu, připomínat,“ zaznělo z pódia.
Cesta spojeneckých vojsk z Normandie až do Plzně trvala bezmála rok. Plzeň se stala místem, kde skončila.
Během večera byl například zmíněn osud posledního amerického stíhacího pilota, který ve druhé světové válce zahynul. Dvacetiletý Virgil Paul Kirkham zemřel při bombardování německé kolony u Trhanova 30. dubna 1945.
Zazněla i vzpomínka z deníku velitele 16. obrněné divize Charlese Henryho Noblea: „Brzy začala na naše jednotky dopadat palba ostřelovačů z vysokých plzeňských budov.“ Ve městě totiž v době příjezdu spojeneckých vojsk stále působili němečtí fanatici, kteří ohrožovali americké vojáky i místní obyvatele. „Naší sekci poskytovala podporu loajální vojenská česká posádka a policie. Lidé byli oblečeni do všech druhů uniforem a bylo obtížné rozeznat spojence od nepřítele,“ zaznělo dále z deníku plukovníka Noblea.
Lidé si na náměstí Republiky mohli také vyslechnout vzpomínku na první ráno v Plzni Ericha O. Petersena, který Slavnosti svobody navštěvoval od roku 1994. „Rozestavěli jsme tanky do kruhu na volném prostranství. První seržant řekl, že válka skončila, a my jsme si mohli sundat boty a přespali ve spacácích. Na druhý den ráno na nás seržant hvízdl. Zvedl jsem hlavu a uviděl asi sto žen s tácy plnými jídla. Jedna z nich mi teplou žínkou omyla obličej a ruce, další mi položila do klína tác, na kterém byl talíř se šunkou a vejci a pečivo. Jiná mi nalila hrnek kávy a skleničku jablečné šťávy. Jedna mi dokonce podpírala záda. Tak vděční byli zdejší obyvatelé.“ Erich O. Petersen zemřel v roce 2017.
V závěru večera vystoupil biskup plzeňský Tomáš Holub. „Svoboda musí být něčím, co jenom nevyslovujeme, ale za co se postavíme svými postoji, svým životem a svou ochotou k oběti. Děkuji všem těm, kteří nás to naučili, a prosím za nás, abychom byli učedníci učenlivý,“ uvedl biskup.
Pak už před Plzeňany předstoupili ti, kdo svobody přinesli – osvoboditelé Louis Gihoul a Valère Gustin z Belgie a Richard Pieper z USA.
zdroj informací: www.plzen.eu